|
|
Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech
Samšuková, Eva ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech" hodnotí a srovnává články na zpravodajských internetových portálech v České republice a Spojených státech amerických, které vyšly během tříměsíčního analyzovaného období ve vědeckých rubrikách. Práce se zabývá tím, jaký prostor servery NYTimes.com, USAToday.com, iDnes.cz a Novinky.cz vědeckému zpravodajství věnovaly, a jak jej pojímaly z hlediska audiovizuálního oživení a tematické agendy. Těchto zjištění je v práci dosaženo kvantitativní obsahovou analýzou. Ta je pak také doplněna sémiotickou analýzou, která ve vědeckých článcích hodnotí jejich kompoziční a narativní struktury a rovněž srovnává výběr jazykových prostředků. Zabývat se popularizací vědy v nejnavštěvovanějších internetových médiích je důležité z hlediska veřejnosti, která nejen, že výsledky vědy využívá, ale také se v rámci veřejných financí podílí na zpětném spolufinancování vědy. Pro vědce je proto důležité svou práci s veřejností pomocí médií komunikovat.
|
|
|
Particles in Slovak and Czech. System and Corpus Analysis
Šimková, Mária ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Vondráček, Miloslav (oponent) ; Sokolová, Miloslava (oponent)
Najmladší slovný druh častice bol pri svojom ustaľovaní v gramatike predmetom veľkého záujmu a diskusií, v niektorých krajinách (napr. Nemecko) sa partikulám venuje dlhoročná systematická pozornosť. Vo viacerých jazykoch však častice stále nie sú komplexne opísané ako trieda a predstavujú vhodný materiál aj na porovnávacie výskumy. Rozdiely vo fungovaní a teoretickom spracovaní častíc sú známe v typologicky odlišných jazykoch, ale prejavujú sa i v príbuzných jazykoch, a to aj v takých blízkych, ako je slovenčina a čeština. V lexikografických a gramatických opisoch týchto jazykov sa nachádzajú len neveľké súbory častíc (v slovenčine približne 400, v češtine vyše 200), ktoré autori ďalej členia na zvyčajne neveľké skupiny a tie ešte na menšie podskupiny. Vzhľadom na špecifické vlastnosti a paradigmatické i syntagmatické vzťahy s inými jazykovými či rečovými javmi a prostriedkami býva predmetom samostatných vedecko-výskumných prác aj jedna častica, dvojica či úzko vymedzená skupina častíc. V predkladanej práci sme postupne predstavili vývin názorov na častice ako samostatný slovný druh vo všeobecnosti a podrobnejšie v ruskej lingvistike, gramatické opisy častíc v slovenčine, češtine a ďalších slovanských jazykoch, lexikografické spracovanie častíc v súčasných slovenských a českých výkladových...
|
|
|
Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech
Samšuková, Eva ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech" hodnotí a srovnává články na zpravodajských internetových portálech v České republice a Spojených státech amerických, které vyšly během tříměsíčního analyzovaného období ve vědeckých rubrikách. Práce se zabývá tím, jaký prostor servery NYTimes.com, USAToday.com, iDnes.cz a Novinky.cz vědeckému zpravodajství věnovaly, a jak jej pojímaly z hlediska audiovizuálního oživení a tematické agendy. Těchto zjištění je v práci dosaženo kvantitativní obsahovou analýzou. Ta je pak také doplněna sémiotickou analýzou, která ve vědeckých článcích hodnotí jejich kompoziční a narativní struktury a rovněž srovnává výběr jazykových prostředků. Zabývat se popularizací vědy v nejnavštěvovanějších internetových médiích je důležité z hlediska veřejnosti, která nejen, že výsledky vědy využívá, ale také se v rámci veřejných financí podílí na zpětném spolufinancování vědy. Pro vědce je proto důležité svou práci s veřejností pomocí médií komunikovat.
|
|
|
Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech
Samšuková, Eva ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Škodová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech" hodnotí a srovnává články na zpravodajských internetových portálech v České republice a Spojených státech amerických, které vyšly během tříměsíčního analyzovaného období ve vědeckých rubrikách. Práce se zabývá tím, jaký prostor servery NYTimes.com, USAToday.com, iDnes.cz a Novinky.cz vědeckému zpravodajství věnovaly, a jak jej pojímaly z hlediska audiovizuálního oživení a tematické agendy. Těchto zjištění je v práci dosaženo kvantitativní obsahovou analýzou. Ta je pak také doplněna sémiotickou analýzou, která ve vědeckých článcích hodnotí jejich kompoziční a narativní struktury a rovněž srovnává výběr jazykových prostředků. Zabývat se popularizací vědy v nejnavštěvovanějších internetových médiích je důležité z hlediska veřejnosti, která nejen, že výsledky vědy využívá, ale také se v rámci veřejných financí podílí na zpětném spolufinancování vědy. Pro vědce je proto důležité svou práci s veřejností pomocí médií komunikovat.
|
|
|
Podniková metadata, jejich aplikační možnosti a využití při návrhu datového skladu
Novotný, Jakub ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent) ; Štěpan, Jan (oponent)
Současné přístupy k podnikovým metadatům jsou povětšinou orientovány primárně prakticky a aplikačně, bez hlubšího teoretického podložení problematiky metadat. Tomu odpovídá i nejčastěji používaná definice termínu metadata (data o datech), která je do značné míry matoucí, neboť nerespektuje ani základní strukturu definice. V odborné literatuře lze nalézt několik příspěvků k teoretickému ukotvení metadat, jedná se však převážně o systémy klasifikace metadat. Teoretické rozpracování metadat neodpovídá úloze, kterou hrají metadata v aplikační rovině. Předkládaná práce je pokusem o propojení obojího. Obecným cílem této práce je přispět k výzkumu metadat s primárně aplikačním využitím. Hlavním cílem této práce je poskytnout ucelenější, teoreticky podložený pohled na metadata z hlediska jejich (formálně) jazykové struktury a na tomto základě určit jejich aplikační možnosti a navrhnout obecnou metodiku pro návrh modelu metadat. Práce je pojata transdisciplinárně, teoretické podložení metadat v ní prezentované je omezeno na jejich formálně jazykovou strukturu, což umožní využít závěrů jiných disciplín pro informatická metadata. Aplikační rovina práce je pak orientována na metadata při návrhu datového skladu, neboť datový sklad je ?živnou půdou? pro metadata. Teoretickou základnou celé práce je jednak rozbor většiny využívaných způsobů definování metadat, dále přehled základních koncepcí podnikových metadat (zejména s ohledem na datové sklady) a také převzaté závěry z neinformatických disciplín zabývajících se formálně jazykovými strukturami pro problematiku informatických metadat. Na základě analýzy uvedených oblastí jsou předloženy pracovní definice nejvýznamnější pojmů, explikována kontextová úloha metadat a předložena obecná metodiky pro návrh metadatového modelu, která je následně (včetně kontextové úlohy metadat) ověřena při návrhu datového skladu. Hlavním přínosem práce je: demonstrace možnosti teoretického podložení metadat z hlediska jejich formálně jazykové struktury; předložení obecné metodiky pro návrh modelu metadat; aplikace této metodiky při návrhu datového skladu. Celá práce je rozčleněna do pěti ucelených, návazných oblastí. Nejprve se práce zabývá problematikou definování metadat, kde jsou kriticky rozebrány základní definice metadat. Následně je prostor věnován základním koncepcím podnikových metadat a tato jsou účelně rozčleněna do několika kategorií. Ve třetí oblasti (kap. 4 a 5) je čerpána inspirace z disciplín, které se zabývají formálně jazykovými strukturami, a z těchto jsou převzaty závěry využitelné i pro informatická metadata. V předposlední oblasti (kap. 6 a 7) jsou předchozí analýzy syntetizovány do pracovního vymezení metadat, rozboru jejich možností i do návrhu metodiky vytváření metadatového modelu. Poslední ? aplikační část demonstruje nasazení navržené metodiky při návrhu datového skladu.
|
host ::
RSS.